Dějiny jedné továrny v Plesné

1878-1948 Od rozmachu do Velké Británie ke znárodnění komunisty

Na počátku rodinného podniku byl punčochářský mistr Johann Adam Wilhelm Päsold, který vlastnil menší dílnu s několika tkalcovskými stroji. Jeho syn Christoph Adolf Päsold pak navázal založením značky Adolf Päsold & Sohn a postavením jednopatrové továrny. Další generace pokračovaly v úspěšném rozšiřování firmy, do továrny se nainstaloval parní stroj, díky elektrifikaci bylo možné zvýšit produkci pomocí nočních směn a v roce 1910 byla k první budově zahájena stavba moderní dvoupatrové továrny. V této době se firma přejmenovala na Adolf Päsold a syn, továrna na punčochové a stávkové zboží, Plesná.

Po první světové válce se firma začala orientovat především na trhy ve Velké Británii, Skandinávii a Nizozemí a část rodiny se ve Velké Británii později usadila. V roce 1931 firma dokonce částečně přesunula výrobu do Anglie, kde postavila továrnu v Langley jihozápadně od Londýna. Hlavním artiklem se stalo dětské oblečení pod názvy Ladybird a White Bear, které bylo dodáváno do obchodů Woolworth, Marks & Spencer a British Home Stores. V době největšího rozmachu firma v Anglii zaměstnávala přes 7000 lidí.

Úspěšný rozvoj Päsoldovy firmy narušila druhá světová válka. V továrně v Plesné se začaly šít košile pro německou armádu a 60 % produkce muselo být uvolněno pro firmu Siemens & Halske. Po válce byl v Plesné provoz obnoven, ale trval pouze do roku 1948, kdy byl veškerý československý majetek rodiny Päsoldů vyvlastněn komunistickou stranou a zdejší část rodiny byla vystěhována do Velké Británie.

1948–2018 Paneláky jako zlatý důl a těžké období po revoluci

Továrna v Plesné se stala majetkem národního podniku Tosta Aš, který ale její prostory využíval jako sklady a budova začala chátrat. K přerodu textilky na výrobu elektrorozvaděčů přispěl rozvoj panelových sídlišť. V nedalekých Lubech u Chebu začal v šedesátých letech vyrábět elektrorozvaděče národní podnik Stavokonstrukce Praha a když přestávaly stačit výrobní kapacity, nevyužívaná továrna se hodila. V roce 1963 byla budova v Plesné opravena a o rok později zde byla zahájena výroba.

Po roce 1989 bylo nutné přizpůsobit se nové době. Paneláky už nepřibývaly a výroba v továrnách v Plesné a v Lubech se postupně přeorientovala na výrobu kovových skříní a regálů do dílen a skladů. V roce 1991 vznikl podnik ELROZ. V rámci snižování nákladů se v roce 1999 veškerá výroba přesunula do Plesné a továrna v Lubech byla prodána. 

/2018–současnost/ Udržitelný nábytek s respektem k tradici

To, že dnes v továrně každý den jede výroba na plné obrátky, je zásluha Filipa Duška. Do firmy přišel v roce 2018 jako investor a z pragmatického ekonomického projektu se během chvíle stala srdcová záležitost. Tradiční kovovýrobu se rozhodl spojit s designem a zahájil revitalizaci továrny. Ponechal výrobu rozvaděčů a dalších průmyslových produktů a přidal estetický kovový nábytek.

Zakladatel značky oslovil designéry Filipa Mirbauera a Michala Stracha a v roce 2021 vznikla první kolekce nábytku a interiérových doplňků pod značkou Fleysen, odkazující na původní název města Plesná. Hned první série nábytku Fleysen získala nominaci na Czech Grand Design a na cenu Designbloku v kategorii Nábytek. Jak navrhování nábytku a celá spolupráce probíhá, nám designéři prozradili v krátkém rozhovoru.

V květnu 2023 jsme v Plesné uvítali vzácnou návštěvu. Karin von Joest a Colin Päsold, děti Rolfa Päsolda, který se zasloužil o rozmach firmy ve Velké Británii, se přijeli podívat, jak továrna funguje. Když paní Karin vstoupila do haly a uviděla plakát s Tomášem Baťou, prohlásila: „Jé, Baťa, s jeho synem jsme se potkávali na lyžích“. 

Továrna tak přežila dlouhé strastiplné dvacáté století a její příběh žije dál. Zakoupením výrobků Fleysen se i Vy můžete stát jeho součástí.

Na konci května 2023 jsme v naší továrně přivítali vzácnou návštěvu. Na pozvání majitele Filipa Duška přijely děti Rolfa Päsolda (na černobílém snímku zcela vlevo), paní Karin von Joest a pan Colin Pasold. Bylo to velmi příjemné a inspirativní setkání. Jejich rodina patřila mezi nejvýznamnější regionální průmyslníky. Jejich otec se pak, jako nejbližší spolupracovník svého bratra Erica, podílel na vybudování firmy, která již mezi válkami, a hlavně pak v 50. a 60. letech 20. století, byla jedním z největších výrobců dětského oblečení v Evropě. Když paní Karin vstoupila do haly a uviděla plakát s Tomášem Baťou, prohlásila: "Jé Baťa, s jeho synem jsme se potkávali na lyžích". Jak málo víme o místech, kde žijeme a o historii lidí, kteří zde žili a pracovali.... Abychom zaplnili alespoň trochu tuto mezeru, připravujeme společně s GAVU , a zejména s Janou Kalouskovou Pokornou, knihu.